Vánoční wish-list

Dnes je první prosincový den. Velká část z nás otevřela své adventní kalendáře, poslouchá koledy a zdobí si okna světelnými řetězy. Zbývá 23 dní, venku už je dostatečná zima, a tak  nastal čas se pořádně naladit na přicházející Vánoce. Mně to sice trochu ruší škola a pomalu přibližující se zkoušky, ale i tak už začínám mít vánoční náladu.

K Vánocům neodmyslitelně patří hrozná spousta věcí. Vánoční cukroví, koledy, výzdoba, jehličí, třpytivé barvy, adventní věnce, trhy, nakupování, dárky, jehličí, jídlo, pohádky, rodina, a mohla bych tu vyjmenovávat ještě týden. Já mám hrozně ráda Vánoce, už od mala jsem je měla spjaté s tradicemi a pohodou strávenou s rodinou. Baví mě dělat výzdobu, pálit jednu svíčku za druhou a miluji vůně spjaté s Vánocemi. Jediná věc, kterou na Vánocích nemám ráda je to, že tak rychle utečou. Povánoční čas už je pro mě otrava. Sice si mohu oddechnout, že celá moje výplata nepadne na dárky, ale zase musíme poslouchat milion lidí, jak vypráví, co dostali pod stromeček. Všichni se snaží trumfnout ostatní, kdo dostal lepší dotykáč a bla bla bla. Určitě to také znáte.

Já mám Vánoce spjaté s knihami (jak jinak, že). Hranaté dárky byly už od mala mými nejoblíbenějšími a všichni to dobře věděli. Vůně nové knihy, která mě obklopila, když jsem rozbalila tunu balícího papíru, to byl vždy pocit k nezaplacení. Spolužáci vykládali, jaké mají nové telefony, svetry, bundy atd. a já měla svojí hromádku knih na stole. Stejně jako jsem kupovala mamce k Vánocům knihu, tak to samé dělala i ona pro mě. Sice už nastala doba, kdy si dárky z velké části kupuji sama, ale to mi nebrání v tradici pokračovat a udělat si radost sama pro sebe dobrou knihou. Zatímco mám pro rodinu polovinu dárků nakoupenou, už jsem si pomalu                                                                               udělala seznam knih, které bych si letos přála.


A co jsem si to teda vybrala?

Jako první bych začala se dvěma knihami, o kterých vím, že opravdu dostanu. Mamka, která se konečně smířila s mojí láskou ke světu Harryho Pottera, mi pořídila: Harry Potter a Prokleté dítě. Jsem za to hrozně ráda, protože když jsem četla prvních pár stran knihy, tak mě to od koupě trošku odradilo. Poté se přidali i názory čtenářů a došla jsem k závěru, že bych si jí asi sama opravdu nekoupila. Celou jsem jí nečetla, jsem na to zvědavá, ale mám z toho i strach. Druhá kniha je úplně z jiného soudku a poděkovat za ní mohu babičce. Jelikož jsem fakt lempl a neskutečný prokrastinátor, tak kniha Konec prokrastinace je pro mě opravdu to pravé ořechové. Za tento kousek jsem také opravdu ráda, protože doufám, že mi kniha trochu pomůže a usměrní mě k lepšímu směru neodkládání věcí.

Další knižní přírůstky už jsou jen a pouze v mé režii. Letos se roztrhl pytel s knihami právě ze světa Harryho Pottera. Pořádně velký pytel. Moje peněženka nad tím kroutí hlavou a i já mám lehké podezření, že se nás autoři letos rozhodli zruinovat. Jenže v tomto směru jde rozum lehce stranou. V mém seznamu tedy nechybí další zástupci těchto knih, hlavně tedy Harry Potter a tajemná komnata (Ilustrované vydání), Bestiář a Omalovánky Fantastic beasts. Ne, neptejte se mě, jestli vybarvuji omalovánky.

 
To je z těch hlavních asi vše. Samozřejmě bych si přála desítky dalších knih jako je např. třetí díl Školy dobra a zla nebo detektivku od Rowling. Každopádně se letos musím uskromnit, protože jsme si už jeden obří dárek koupili (Pro zvědavce: je to sušička. Starosti dospěláckého života :D). Nicméně to není žádná překážka, abych si Vánoce nemohla pořádně užít.
A jak vnímáte Vánoce vy? Máte nějaké tajné přání?

Tak šťastné a Veselé! ;)